Účelem monitorování testování je poskytnout pro řízení testování informace o probíhajících aktivitách testování. Monitorování prostupuje skrze celý proces testování od začátku do konce a získává aktuální hodnoty metrik, které slouží k hodnocení aktuálního pokroku testování oproti plánovanému.
Metriky mohou sloužit nejen pro monitorování průběhu aktivit samotného procesu testování, ale jsou často navázány i na milníky a vstupní a výstupní kritéria testování.
Typickou metrikou pro monitorování průběhu přípravy testovací dokumentace je například procento pokrytí požadavků testovacími případy [ISTQB, 2012a, s. 40]. Metriky pro monitorování provádění testů mohou zahrnovat například procento plánovaných testovacích případů, které byly spuštěny a kolik z nich prošlo úspěšně nebo neprošlo [ISTQB, 2012a, s. 40], informace o defektech jako je například hustota defektů, bug fix rate, nebo výsledky retestů, apod.
Příkladem metrik, které jsou mapovány na výstupní kritéria, může být počet požadovaných, akceptovaných, nasazených a otestovaných změn, plánované versus aktuální náklady, plánované versus aktuální trvání testování, plánovaná versus aktuální data milníků testování, atd. [ISTQB, 2012a, s. 41]
Základní metriky, které je vhodné monitorovat v každém projektu, jsou uvedeny v úloze sestavení metrik testování.
Monitorování informací o testování by mělo být co nejvíce automatizováno, aby se ušetřil čas na měření a jeho zpracování. V nástrojích pro řízení testování jako je IBM Rational Quality Manager je monitorování usnadněno vzájemnou provázaností pracovních produktů. Plán testování může být navázán na požadavky a propojen testovacími případy a sadami. Testovací případy jsou propojeny s harmonogramem provádění testů, test logy a s defekty, které byly při provádění testů nalezeny. Při používání přístupu založeném na rizicích je vhodné také mapovat testovací případy na rizika, která pokrývají a následně zjišťovat pokrytí identifikovaných rizik testovacími případy. Díky vzájemnému provázání pracovních produktů je možné snadno sledovat většinu potřebných metrik a vytvářet různé trendy a grafy, které zachycují průběh testování a kvalitu produktu.
Automaticky naměřené hodnoty metrik musí být následně verifikovány, zda opravdu reflektují skutečný stav projektu. Někdy se může stát, že data zadaná do nástroje pro řízení testování neodpovídají skutečnému stavu, například pokud tester omylem zadá defekt s jinou závažností, než reálně odpovídá klasifikaci, viz koncept klasifikace defektů. Měření potom mohou ukazovat příliš pozitivní nebo naopak negativní trend. Úkolem test manažera je analyzovat důvody rozdílů naměřených hodnot oproti očekávaným hodnotám ještě před tím, než stav testování prezentuje vně testovací tým nebo učiní nějaké rozhodnutí či opatření.