Role testera se do procesu testování zapojuje až ve fázi implementace testů, kde pomáhá připravovat testovací data a ověřuje, zda infrastruktura pro testování je připravena na zahájení provádění testů. Někteří testeři mohou být specializovaní na automatizaci testů. Do jejich zodpovědnosti pak přirozeně spadá nejen provádění testů, ale i vytváření automatizovaných skriptů.

Jakmile jsou splněna vstupní kritéria pro zahájení provádění testů, úlohou testerů je provádět testy podle připravených testovacích případů, sad a skriptů, zaznamenat jejich výsledky do test logu, ohlásit nalezené defekty a  následně opakovat testy v souvislosti se změnami v kódu a opravami defektů. Při procházení testů podle připravených testovacích případů by tester měl zapojit kreativitu a nejen splnit povinnost „odklikat“ test podle návodu. Dobrý tester rád vyzkouší i věci navíc, nad rámec testovacího případu. Někdy je v rámci provádění testů přímo vyhrazen čas na provádění testů mimo připravené testovací případy, sady a skripty. Uplatňují se reaktivní strategie testování, kde se využívá technik testování založených na zkušenostech a defektech. Účinnost reaktivních strategií přímo závisí na intuici, zkušenostech a znalostech daného testera. Pokud jsou testeři schopni najít defekty v oblastech dosud nepokrytých připravenými testy, je to velkým přínosem pro rozhodování o dalším postupu testování.

V průběhu celého procesu testování tester, stejně jako test analytik, podává test manažerovi průběžná hlášení o stavu testování, což jsou v případě testera hlášení o průběhu a stavu provádění testů. Při zaznamenávání výsledků a reportování defektů musí tester vyhodnocovat, zda testovací případ označit jako „prošlo“,“neprošlo“, nebo „prošlo s výhradou“, jaký je stupeň závažnosti a priority nalezeného defektu a další informace. Je důležité, aby testeři zadávání těchto dat nepodceňovali a zadávali tato data přesně a konzistentně, protože na jejich základě jsou potom počítány hodnoty metrik a monitorován a řízen průběh testování.