Při sestavování harmonogramu provádění testů je klíčové dobře odhadnout, jak dlouho potrvá jeden průchod všemi testy a kolik testovacích cyklů je zapotřebí provést [Black, 2002, s. 183]. Testovacím cyklem se dle [ISTQB, 2012c, s. 43] rozumí „provedení procesu testování proti jedné identifikovatelné verzi testovacího objektu“. Během testovacího cyklu je nasazena jedna stabilní verze testovaného objektu a nepovoluje se nasazení verze nové s výjimkou odstranění defektů, které blokují další testy [Doležel, 2013a].

Například pokud se předpokládá, že projít všemi testy potrvá jedné osobě celkem šest týdnů a jsou k dispozici tři testeři, tak testovacímu týmu potrvá provedení všech testů 2 týdny. Pokud jsou navíc zkušenosti z předchozích projektů, kdy k nalezení a opravení všech důležitých defektů bylo zapotřebí šest testovacích cyklů, harmonogram bude rozvržen do šesti jednotýdenních cyklů, ve kterých se provedou celkem tři průchody všemi testy. [Black, 2002, s. 183]

Ačkoliv počet testovacích cyklů, který vychází z minulých zkušeností, může být dobrým výchozím odhadem, tak skutečný počet cyklů závisí na mnoha faktorech, které test manažer nemůže ovlivnit. Může se stát, že bude potřeba provést více cyklů například z důvodu nedostatečné kvality softwaru, pomalých oprav defektů nebo pokud je tendence vývojářů opravách defektů zanášet defekty nové do již fungujících částí. [Black, 2002, s. 183].  Také se v průběhu provádění testování může stát, že systém či komponenta obsahuje kritické defekty, které blokují ostatní testy. Potom je nutné vybočit z původního harmonogramu, nasadit novou opravenou verzi k testování co nejdříve a spustit další testovací cyklus. Pro tyto případy by se při rozvrhování průběhu testů mělo počítat s časovou rezervou.