Plánování testů je aktivita, jejímž hlavním cílem je vymezit záměry a cíle testování a identifikovat a naplánovat všechny aktivity a zdroje, které povedou k naplnění stanovených cílů. Plánování testů je vstupní bránou do procesu testování a mělo by začínat co nejdříve je to možné, ideálně již v době plánování projektu.

Výstupním pracovním produktem plánování testů je plán testování, pracovní produkt plán testování.  

Ačkoliv je v rámci plánování testů kladen důraz zejména na začátek projektu, mělo by se jednat o průběžnou aktivitu, která provází proces testování od samého počátku až po kompletaci závěrečných aktivit. S postupem projektu je k dispozici čím dál více informací, detailnějších informací, mohou nastat i změny původních parametrů projektu nebo může být zapotřebí reagovat na probíhající proces testování. Je důležité, aby na tyto a mnohé další skutečnosti bylo včas reagováno a aby se v plánu testování udržovaly aktuální informace.

Primární rolí zodpovědnou za plánování testů je test manažer, přičemž na některých dílčích aktivitách se může podílet i test analytik. Příkladem těchto dílčích aktivit může být specifikace typů testů, nástrojů a testovacích technik, revize odhadů na testování, plánování testování konfigurací, plánování testování uživatelské dokumentace a instalačních procedur, identifikace rizik produktu nebo identifikace vazeb mezi podklady pro testování a pracovními produkty z procesu testování a vazeb mezi pracovními produkty z procesu testování navzájem.

Při plánování testování je třeba zohlednit celou řadu faktorů. Úkolem test manažera je zasadit proces testování do kontextu daného projektu tak, aby byl v souladu s potřebami a pracovními produkty ostatních zainteresovaných stran na projektu a aby respektoval model životního cyklu vývoje softwaru. S ohledem na zájmy zainteresovaných stran se definuje mise testování a na základě mise se stanoví konkrétní cíle testování. Pokud v organizaci existují dokumenty politika testování [1] a strategie testování [2], mělo by se z nich při plánování testů vycházet, nebo zdůvodnit případné odchylky. Zároveň by při plánování testů neměla být opomenuta analýza rizik, která může velmi významně přispět k definici přístupu k testování a k prioritizaci testovacích aktivit. Pro následné monitorování a řízení procesu testování je rovněž zapotřebí nadefinovat vhodné metriky, kterými se ověří skutečný stav a cíle testování oproti plánovaným a jejichž hodnoty budou signálem pro nutnost zásahu do procesu testování ze strany test manažera.

Z definice cílů, rozsahu, přístupu k testování a metrik se poté odvíjí plánování dalších položek, jako je plánování testovacího prostředí, sestavení harmonogramů, rozpočtu a časových odhadů testování, specifikace vstupních a výstupních kritérií a kritérií pro přerušení testování a jeho následnou obnovu, plánování činností včetně určení zodpovědností za jednotlivé činnosti a pracovní produkty, plánování školení členů týmu, definice požadavků na dokumentaci pracovních produktů, určení způsobu hlášení defektů, určení vazeb mezi pracovními produkty a aktivitami týmu testování a produkty ostatních týmů projektu a plánování případných dalších pro daný projekt podstatných charakteristik. Jednotlivé úlohy v procesu plánování jsou vzájemně velmi úzce provázány, a proto je třeba na ně nahlížet jako na komplex, nikoliv jako na chronologický sled.

Úlohy hlavní aktivity plánování testů ve vztahu k pracovním produktům zachycuje následující obrázek. Šedivě jsou znázorněny další úlohy, které je třeba při plánování testů vykonávat (plánování testovacího prostředí, sestavení harmonogramů, rozpočtů a časových odhadů testování a další, viz výše), ale které metodika nespecifikuje.

Vztah úloh a pracovních produktů hlavní aktivity plánování testů, zdroj: [autor]